Běh – očista pro hlavu ... - Články Longrun.cz

Články Longrun.cz

Všechny články, které kdy byly publikovány na serveru Longrun.cz.

  • Úvod
    Úvod Zde najdete seznam všech napsaných článků.
  • Kategorie
    Kategorie Zde najdete seznam všech kategorií.
  • Štítky
    Štítky Zde najdete seznam všech použitých štítků.
  • Blogeři
    Blogeři Zde můžete hledat své oblíbené autory.
  • Týmy
    Týmy Zde najdete články autorských týmů.
  • Přihlásit se

Běh – očista pro hlavu ...

Posláno od v kategorie Vaše příspěvky
  • Velikost písma: Větší Menší
  • Počet zobrazení: 943
  • Přihlášení k odběru novinek
  • Tisk

Nedávno jsme měli u nás zápis do školky. Můj nejstarší syn už chodí druhým rokem a dcera – přestože měla v březnu 3 roky – je stále doma (jsem totiž na mateřské s mladším synkem). Dali jsme loni přednost jedné mladší holčičce, protože maminka měla jít do práce (i když nakonec nešla, protože otěhotněla). Pro letošek jsme měli přislíbeno, že Libunku vezmou. Jaké bylo tedy mé překvapení, když jsme se natěšeně dostavily k zápisu a paní ředitelka se mě zeptala, jestli si vůbec chci podávat přihlášku. S vykulenýma očima jsem na ni hleděla a nechápavě se ptala: „A proč ne?“. Bylo mi řečeno, že mi ji stejně asi nevezmou, protože míst se uvolnilo pouze 6 a přihlášených dětí je víc a přednost dostávají maminky s mladšími dětmi, které jdou ale do práce…

V ten okamžik se ve mně vzedmula vlna vzteku. Ovládajíc se jsem odvedla děti domů a těšila malého, který byl celé odpoledne protivný, protože mu rostou zuby. V okamžiku kdy manžel přišel domů (mimochodem o hodinu a půl později než obvykle), dostal do rukou řvoucího syna a já jsem utekla vyčistit si hlavu.

Vzala jsem s sebou i naši fenku. Jenže, ta se sotva plížila a po každých 50 metrech jsem se otáčela, dívala se jestli za mnou ještě je, volala ji a přemlouvala, ať jde (přece jenom bylo 22°C a to už je pro psí běh dost horko)… No, prostě všechno špatně. Jediný možný způsob jak ji přinutit aby běžela se mnou, je běžet neznámou cestou. Odbočila jsem tedy z obvyklé trasy. Sice to bylo do kopce, ale alespoň jsme uviděly stádo srnek pobíhat kolem oplocenky (ani se za nimi kupodivu nerozběhla). Za nějaký čas jsme vyběhly na křižovatce, kde běhávám (našla jsem tedy zkratku :-)) a vydala se opět jinou cestou – ta už vedla jenom dolů. Říkám si: „pustím to, ať si natrénuji běh z kopce (protože z kopce mě vždycky každý předbíhá)“. Jak jsem ale byla ještě pořád plná vzteku a měla zatnuté dokonce i zuby, tak mě chytla bolest zadního stehenního svalu. Chtíc nechtíc jsem musela přejít do chůze a potom zbytek trasy doběhnout velmi pomalu. Cestou mě ale potěšil pohled na bažanty a zajíce (kterých už je u nás velice málo).

Po doběhu domů ale bylo po vzteku – zůstala po něm jenom bolavá noha :-). Po sprše jsem zjistila, že vlastně stejně o nic nejde a nemá smysl školku řešit teď. Vždyť ještě může nastat tolik změn a není problém se s maminkou, které jsme tehdy dali přednost, domluvit na střídání dětí ve školce.

Ten den jsem zjistila několik důležitých věcí:

-       nemá smysl se rozčilovat kvůli věcem, které se ještě mohou změnit

-       když je člověk vzteklý musí běhat opatrně – než se uvolní

-       když je horko nebrat psa na trénink.

 

Ještě že ty endorfiny máme a víme, jak je nejsnáze získat!

Odpovědi (2) Přejít do diskuze >

  • Napsal(a) Vanda Březinová-Kadeřábková v pondělí, květen 13 2013, 06:15 AM · #
    Super, Zuzko. Doufám, že noha zase drží, pes nestávkuje a běhá ti to pěkně. Díky za hezký vydařený textík a těšíme se na další.
  • Napsal(a) Vanda Březinová-Kadeřábková v pondělí, květen 13 2013, 06:13 AM · #
    Super, Zuzko. Doufám, že noha zase drží, pes nestávkuje a běhá ti to pěkně. Díky za hezký vydařený textík a těšíme se na další.

Rychlá odpověď

Pro možnost účastnit se diskuze se nejprve musíte přihlásit. · Přihlásit se · Registrovat
0
Oštítkováno: Můj běh Vaše příspěvky