Všechno je to v hlavě, běželo mi při maratonu hlavou - Články Longrun.cz

Články Longrun.cz

Všechny články, které kdy byly publikovány na serveru Longrun.cz.

  • Úvod
    Úvod Zde najdete seznam všech napsaných článků.
  • Kategorie
    Kategorie Zde najdete seznam všech kategorií.
  • Štítky
    Štítky Zde najdete seznam všech použitých štítků.
  • Blogeři
    Blogeři Zde můžete hledat své oblíbené autory.
  • Týmy
    Týmy Zde najdete články autorských týmů.
  • Přihlásit se

Všechno je to v hlavě, běželo mi při maratonu hlavou

Posláno od v kategorie Tipy pro vaše závody
  • Velikost písma: Větší Menší
  • Počet zobrazení: 1442
  • Přihlášení k odběru novinek
  • Tisk

Když mi byla nabídnuta spolupráce v Longrun.cz, byla jsem mile překvapena. Začala jsem ihned zjišťovat, jakou má povinnost reprezentant a v čem bych měla převážně pomoci. Úkol zněl jasně: “Rozběhat České Budějovice“! Věděla jsem, že najít běžce v Českých Budějovicích nebude jen tak, ale přesto jsem se na tento úkol těšila. Oslovila jsem ještě mou kamarádku, skvělou běžkyni Evu Joštovou, která mi slíbila pomoci se vším potřebným. Začaly jsme tou nejjednodušší cestou – založily jsme skupinku na facebooku. V únoru jsme začínaly v podstatě na nule a nyní se běžecká skupinka v Českých Budějovicích může chlubit už 62 členy. Aktivně na tréninky chodí lidí sice méně, ale za to poctivě. Ve skupině panuje skvělá atmosféra, všichni se navzájem podporujeme a fandíme si navzájem. V brzké době uskutečníme i nějaké to posezení, abychom se i více poznali.

A teď něco motivačního aneb jděte si za svými sny! Chce to jen běhat a vytrvat. Já si svůj sen už splnila a to tuto neděli J .

Den po maratonu: kdyby to šlo, napsala bych o maratonu knihu – mé pocity, dojmy! Protože tohle ani nejde popsat zkráceně. Ale přesto se pokusím. Obavy před startem – doběhnu to po tom zranění, co jsem v poslední době měla? Krize na 36. km, budu na to připravena? Neušlape mě ten dav – když je letos rekordní účast (10 000 běžců, ne-li více)?

Aneto, tolik máš načteno, docela dost naběháno. Vše je jen o hlavě... pořád jsem si opakovala. Navíc mi pomáhalo 99 hlášek maratonce, co jsem poctivě nastudovala. Dopředu jsem si řekla, že se na to chci i vyfiknout – je to pro mě taková oslava těch mých běhů. Už dopředu mi babička pomáhala udělat sukýnku, celá zlatá. Tak dlouho jsem se připravovala – hlavně psychicky, a najednou den D je tady! Ranní přípravy – normálně se na běh připravuju 10 minut, ale tentokrát přes hodinu. Vše muselo dokonale ladit. Cestou autem jsem měla moc humoru a žádnej stres jsem nepociťovala. Na místě jsme se ještě fotili, povídali a když se blížil start, musela jsem se rozloučit s rodinou a kamarádkou, a přemístit se tam, odkud jsem měla vybíhat. Když jsem se zařadila do svého koridoru, dali se se mnou do řeči 4 kluci – Budějičáci. Tak jsme se začali smát, povídat a nervozita vůbec nebyla. Jen jsme se už těšili na výstřel. S výstřelem jsme si vychutnávali tóny Vltavy, bylo to děsně dojemné. Měla jsem šílenou husinu, ale zakázala jsem si brečet, abych se přeci jen už koncentrovala.

A jak to vypadalo na trati? Tolik známých, kolik jsem potkala z běžeckých skupinek, Chorvatska, František, přátel... no nádhera! Pořád jsme mávali a povzbuzovali se navzájem. Když na mě mířil fotograf, vždy jsem se snažila usmívat a to samé do kamery – dokonce jsem i skákala... kdybych přeci jen náhodou byla vidět. Tolik lidí na Karlově mostě jsem v životě neviděla. Jedno velký wow! Ani si nedokážu tipnout, kolik bylo diváků, ale byla to nádhera. Fandili všichni všem. Bylo jedno, zda jste běžec amatér – běháte si pro radost, či vrcholovej sportovec. To dodávalo děsně sílu, do toho po trati různé kapely. V ten moment mi bylo jedno, co hrajou – hlavně, že hrajou. Občerstvovačky super, starali se o nás dobrovolníci skvěle. Když to šlo, podávali nám to rovnou do ruky, abychom nemuseli udělat ten krok navíc a trošku si odpočinuli.

Měla jsem s sebou úžasné fanoušky (mamku, jejího přítele, kamarádku, babičku a bráchu) – dala jsem jim befelem, kde budou stát, ale překvapili mě, když si stoupli i tam, kde původně neměli, a tak stihli být dokonce na 5 místech a přesně tam, kde jsem to potřebovala. Prostě jsou úžasní a asi museli letět! Měla jsem taky nejlepší transparent – vtipnej a byl vidět, mooooc vám za něj děkuju! Taťka mě do poslední chvíle napínal, ale nakonec i on se tam objevil... ta radost pak. Zakázala jsem si sledovat čas, tak jsem už ani moc nekoukala na hodinky a poslouchala jen své tělo. Když to vezmu zpět, vím, že jsem měla i na víc, protože na 1/2 jsem měla nějak 2 hod 5 min. a pak jsem dlouho to tempo držela. Nevím přesně, co se pak stalo, nemůžu říci, že jsem měla nějakou mega krizi. Ale postupně jsem trošku začala zpomalovat. Když jsem věděla, že 4 hod 30 min teda nestíhám, tak jsem si řekla, že do 4 hod 45 min to ale dám! I přes ten hnusnej konečnej protivítr jsem se dokázala zabejčit, a dala to ještě o 5 min lépe.

Závěrečný finish pro diváky jsem si samozřejmě nemohla odpustit a pak mi hodně lidí říkalo, ty ses nám teda docela flákala, měla jsi na lepší čas (ze srandy). Vím to – ASI MĚLA. Ale prostě čas včera pro mě opravdu nebyl priorita. Jsem ráda, že jsem doběhla a že jsem 1. maraton s úsměvem na tváři úspěšně dokončila. A hlavně že můžu normálně chodit – tím pádem ihned začít zase trénovat. Dostávám spousty zpráv, zda maraton bolí. Ano, člověk se musí trošku kousnout a jít lehce přes bolest... ale to je jen vše o hlavě, a pak ten pocit stojí opravdu za to, moc doporučuji! V cíli na mě padla hned otázka: Poběžíš za rok? A já neváhala ani vteřinu a řekla: ANO, poběžím a už se mooooc těším.

Jinak ještě jednou děkuji všem moc za podporu, sms zprávy, telefonáty, zprávy po fb... je to krásný pocit, když víte, že na vás ostatní myslí a drží vám pěsti! Jak by řekl Kája: Tohle bych opravdu, ale opravdu nečekal. Takže fakt díky!!! Jo a rodina vypozorovala, že jsem tam byla jedna z nejmladších, takže do budoucna to pro mě může být výhoda a naděje na zlepšování se i na těchto tratích. Už teď mě mrzí, že to tak rychle uteklo, ale aspoň se mám ten rok na co těšit. Takže zase za rok, juchuchů! Nakonec ještě real čas: 4:40:32!

Odpovědi (0) Přejít do diskuze >

K tomuto článku zatím není žádná reakce.

Rychlá odpověď

Pro možnost účastnit se diskuze se nejprve musíte přihlásit. · Přihlásit se · Registrovat
0
Oštítkováno: Congratulations Můj běh