Moje běžecké léto

Diskusní fórum Longrun.cz

Můžete klást dotazy

Moje běžecké léto

0

Konečně se dokopávám k usednutí k PC a můžu napsat pár postřehů z uplynulých několika měsíců. Prvním je ten, že jsem pomalá.

Po absolvování několika jarních závodů o různých délkách (30, 10 a 5 km) jsem si uvědomila, že trénovat běháním „jenom tak“ si časy možná vylepším, ale pořád ne na ty hodnoty, o kterých si myslím, že jsou pro mě dosažitelné. Při listování běžeckým časopisem mi přitom padl do oka 8týdenní tréninkový plán pro zrychlení. Říkám si: „Paráda, to je zrovna to, co potřebuju.“. Znamenalo to běhat poctivě 5 dnů v týdnu a dodržovat časy přesně podle pokynů. Hned následující pondělí jsem se do toho pustila. První den super: „Vždyť to tak těžké není. Ani nohy mě nebolí!“. Ale po druhém dni jsem byla rozhodnutá tento pokus ukončit. Běhat několikrát za sebou 1minutové sprinty není nic pro mě! Pak se ale ozvalo svědomí: „Nebuď srab, přece to nevzdáš hned na začátku!“ Tak tedy dobrá, pokusím se s tím poprat. Vždyť je to jen pro moje dobro… Své úsilí jsem vzdala po 6 týdnech se špatným pocitem z vlastní neschopnosti dokončit započaté dílo. V té době totiž už čtvrtý týden po sobě dosahovaly venkovní teploty vysoko nad 30°C (u nás na JV Moravě jako vždy nejvýš) a já – jako chladnomilný člověk – jsem se už nedokázala k tomu týrání vlastního těla přinutit. Navíc díky této „kůře“ mi přibyly 2 kg váhy navíc. :-(

Ovšem druhý postřeh byl, že i přes nedotáhnutí plánu do konce, se moje rychlost zvýšila. Najednou běhám svůj okruh tak nějak rychleji a nemám pocit, že bych byla víc unavená. Proto musím trasy prodlužovat, abych dodržela dobu, po kterou chci běžet.

Nemůžu ale porovnat časy „před“ a „po“, protože můj první závod „po“ byl Jesenický půlmaratón. Překrásný horský závod v nádherném prostředí s dokonalým počasím. Doběhla jsem v čase 2:32:57 jako 128. z 209 těch, kteří závod v limitu dokončili. Vyloženě jsem si to užívala a ani mě pak kupodivu nijak moc nebolely nohy (akorát z nich nějak pořád nemůžu dostat tu únavu – opravdu dlouho jim trvá, než se rozběhnou). Jediné, co mi může tak trošku kazit radost, je fakt, že v případě, že bych běžela celý maraton a dokončila ho v limitu (což by se dalo za tu dobu ujít snad i pěšky), tak bych ve své kategorii obsadila třetí místo a stála „na bedně“. Ale vzhledem k tomu, že nejsem žádný ctižádostivý typ člověka, tak to mrzí jen mého muže :-).

Teď běhám zase „jenom tak“ a 3x týdně, protože víckrát to nestíhám. 1,5 kg navíc mi zatím zůstalo, ale už nepomýšlím na nějaké závratné zrychlení, protože po letošním létě mi došla jedna věc. Jsem spíše vytrvalostní typ a rychlostní tréninky mě vyloženě ubíjí (ne „nabíjí“). Proto se těším na další závod – 18 km horský běh ve Vsetíně a jsem si jistá, že si ho budu užívat. Kdo poběží se mnou?

[url=/index.php?option=com_easyblog&view=entry&id=246&Itemid=225]Číst celý článek[/url]
       
  • Napsal(a) Vanda Březinová-Kadeřábková v středa, září 18 2013, 03:38 PM · Skrýt · #1
    super - ale i přesto to nevzdávej, ono to nemusí být o minutových sprintech, ale změnách tempa, zrychleních s krátkým odpočinkem, tedy jít to ne naplno, ale tak, aby to bylo svižnější s krátkými pauzami, nebo další, stupnované běhy, případně fartlek, kopce pokud je máš v dosahu...to, že tě to zrychlilo k nutnosti prodloužit trasy, je super, ale jít vše ve stejném tempu vede později ke stagnaci. Tak zdravím na Moravu!
    • Zuzana Odstrčilíková - před více než měsícem
      Díky za komentář. Do článku jsem to nenapsala, ale na výběr terénu si u nás nemůžu stěžovat - stačí přeběhnout cestu a utíkám do kopců nebo se otočit na druhou stranu a běžím rovinou mezi poli. Snažím se o obměny tras i tempa, ale kolikrát se člověku ani nechce. Ovšem stagnace se bojím, takže zřejmě zase přidám :-)
  •  
  • Napsal(a) Zuzana Odstrčilíková v pondělí, září 23 2013, 07:55 PM · Skrýt · #2
    Díky za komentář. Do článku jsem to nenapsala, ale na výběr terénu si u nás nemůžu stěžovat - stačí přeběhnout cestu a utíkám do kopců nebo se otočit na druhou stranu a běžím rovinou mezi poli. Snažím se o obměny tras i tempa, ale kolikrát se člověku ani nechce. Ovšem stagnace se bojím, takže zřejmě zase přidám :-)
  •  
  •  
    Napsal(a) Zuzana Odstrčilíková v pondělí, září 23 2013, 07:59 PM · Skrýt · #3
    Díky za komentář. Do článku jsem to nenapsala, ale na výběr terénu si u nás nemůžu stěžovat - stačí přeběhnout cestu a utíkám do kopců nebo se otočit na druhou stranu a běžím rovinou mezi poli. Snažím se o obměny tras i tempa, ale kolikrát se člověku ani nechce. Ovšem stagnace se bojím, takže zřejmě zase přidám :-)
Vaše odpověď
Pro možnost odeslání komentáře se nejprve přihlaste.